Brno: Shopping World Rohlenka
stav 5/2021
Koncem 90.let mělo u silnice I/430 mezi Brnem a Rousínovem (v místě známém jako Rohlenka) vzniknout nové obchodní centrum, které mělo svou velikostí (celková půdorysná plocha všech budov po výstavbě všech 4 fázích projektu cca 318.000 m2) patřit mezi největší v republice. V roce 1997 začala realizace I. etapy obchodního centra, a to na základě návrhu arch. Zdeňka Fránka, který projekt koncipoval jako částečně skrytý pod terénem s maximálním využitím materiálů přírodního charakteru (vč. zelených střech), avšak ještě tentýž rok byl projekt pozastaven a do dnešních dnů nebyl obnoven.
Informace o projektu lze nalézt na archiwebu, existuje stále také web celého projektu, ze kterého pochází výše vyobazená vizualizace, a ve kterém lze lze vyčíst spousty zajímavých informací. V současné době je majitelem pozemků, na kterých měla vzniknout I. etapa výstavby, společnost iRO ROHLENKA, a.s., která je i nadále aktivní. Spousty fotografií a informací lze nalézt také na webu Kafélanka.
Do dnešních dnů je zachováno několik artefaktů z výstavby, které lze vidět také na leteckých snímcích (vzhledem k čím dál většímu množství vzrostlých náletových dřevin doporučuji snímky starší, ideálně z roku 2012). Jde především o výrazné terénní úpravy v celé ploše areálu, dále cca 110 m dlouhý a 5 m široký betonový prefabrikovaný kanál neznámého účelu podél severní strany areálu, cca 300m dlouhý betonový kotevní pas pro předpjaté zemní kotvy rovněž podél severní strany areálu, a nakonec také několik betonových pilot pro montáž nosných konstrukcí budovy, které jsou rozmístěny různě po stavbě.
Na výřezu leteckého snímku je pak dobře patrný betonový kanál i s kotevním pasem.
Nyní k jednotlivým pozůstatkům podrobněji.
Betonový kotevní pas pro předpjaté zemní kotvy měl po dokončení bránit sesuvu svislého stavu při hloubení výkopů pro podzemní podlaží budvy. Součástí tohoto systému měla být také opěrná stěna, tak však rozestavěna nebyla. Pas je po celé délce dobře viditelný, nicméně ve vegetačním období rostlin může být hůře přístupný.
Z kotevního pasu trčí do volného prostoru připravená kotevní lana spolu s plastovou chráničkou, k instalaci předpínacích hlavic a následnému dokončení celého kotevního pasu již nikdy nedošlo.
Součástí kotevního pasu jsou také železobetonové piloty (další jsou postaveny volně - viz níže) s přípravou pro montáž nosných konstrukcí celé stavby - v tomto případě pravděpodobně jen opěrné zdi.
Piloty, které leží "volně roztroušené" v místě stavby, již měli sloužit pro plánovanou budovu obchodního centra. Jejich účelem je lepší schopnost přenášet osová i příčná zatížení než v případě běžných základů, kdy jsou navíc vzhledem k jejich velké únosnosti vhodné právě při stavbě velkých halových budov. Nepodařilo se zjistit, zda se jedná o piloty vrtané či ražené, rovněž není známo, jak jsou piloty dlouhé (může se jednat i o desítky metrů). Ocelové výztuhy železobetonových pilot jsou jasně viditelné, na tento základ měla být dále nejspíše šroubována nosná konstrukce budovy - k tomu již také nedošlo.
V celé ploše pozemků, na kterých měla být realizována I. etapa stavby, jsou vidět různé výkopové práce a tím způsobené nerovnosti terénu. Podzemní podlaží mělo být jedno a sloužit jako garáže, nadzemní podlaží tři s tím, že první dvě podlaží měla sloužit jako obchodní plochy a ve třetím podlaží měly být umístěny kancelářské prostory.
Posledním výrazným pozůstatkem po stavbě je prefabrikovaný cca 110 m dlouhý a 5 m široký betonový tunel, jehož účel není znám. Některé zdroje tvrdí, že mělo jít o výjezd z podzemního parkoviště či vjezd do něj, podle vizualizací však toto mělo být realizováno na druhé straně areálu a ani šířka, která se navíc v půlce výrazně zúžuje, tomuto účelu nenapovídá. S největší pravděpodobností se jedná o připravený a nedokončený zemní kolektor pro vzduchotechnické a vodovodní potrubí, případně i pro další části TZB. Vzhledem k tomu, že stavba je pod úrovní terénu a je zarostlá náletovými dřevinami, není dnes již prakticky možné dostat se blíže k ní a vykonat průzkum uvnitř - odkazuji na výše uvedený web Kafélanky, kde jsou fotografie i zevnitř této stavby.
